18. dubna jsme uzavřeli letošní ročník Regionálního přeboru družstev zápasem v Úholičkách s místním "Céčkem". A protože jsme nastoupili v základní sestavě, byli jsme v utkání favority. Oběma týmům v podstatě o nic nešlo, my jsme měli jasnou 5. příčku, domácí se v soutěži zachránili a mohli si jen vylepšit předposlední místo. Zvláštností zápasu bylo nastoupení 3 šachistek k utkání (a všechny odešly vítězně :o).

Téměř rodinná tragédie se odehrála v okamžiku, kdy Bohoušovi zazvonil mobil (což znamená automaticky prohru) a já ztratil věž (posléze zjemněnou na kvalitu). Mílova pozice také nedávala příliš důvodů k radosti a protože ostatní pozice stály víceméně vyrovnaně, nad šachovnicemi se vznášel přízrak "druhých Kralup" (nezvládnutí role favorita).

Naštěstí nás podržely opory: Michal odmítl remis a s dvojicí střelců se snažil prosadit volného pěšce, Jana získala pěšce, Honza získal materiál v obvykle divokém postavení a Mirek se snažil přejít do koncovky v lepší pozici. Ilja ostrou variantu sicilské otupil a Míla se bez rošády snažil najít cestu pro své věže. Mirkovi se v koncovce podařilo získat figuru a vyrovnal na 1:1, Ilja se dohodl na remis, Honza pohlídal soupeřovy hrozby a uplatnil převahu a protože Michalův pěšec byl nezadržitelný, stačil krůček k celkovému vítězství. Ten udělal Míla, když hezky obětoval věž, následovalo několik nepřesností na obou stranách, tu poslední však udělal soupeř a o vítězství v zápase bylo rozhodnuto. Nakonec Jana, která si svou situaci dost zkomplikovala (musela vrátit téměř vše, co pobrala), si zkušeně ponechala spojené pěšce, jejichž postup znamenal další výhru. Já jsem si svůj letošní kalich hořkosti vypil až do dna. Všechny mé snahy o protihru byly odraženy a materiální "podvaha" se žalostným postavením krále mě nakonec donutily na partii rezignovat. Soupeřka mi tak kromě výborné brazilské kávy udělila i lekci ze hry šachové :o).

Konečný výsledek 5,5:2,5 tedy v tabulce nic nezměnil, nicméně jsem rád, že jsme soutěž (jako tým) dohráli se ctí (což se nedá říci o Odolena Vodě, která k poslednímu zápasu nastoupila s 5 hráči - možná pomýšlejí příští sezónu na nižší soutěž?). V tabulce se tak od ostatních oddělila silná trojka týmů (Neratovice B, Úholičky B, Libčice), ke kterým jsme s trochou štěstí mohly patřit i my (při výhrách právě s Neratovicemi a Úholičkami a s Kralupami).

Při pohledu na výsledky musím uznat, že sestava nebyla poskládána optimálně, výpadky na 4. a 5. šachovnici v rozhodujících zápasech nás odkázaly do role pozorovatelů postupových příček. Kladem může být stabilita družstva - v 7 zápasech jsme nastoupili v základní sestavě. Na 2 soupeře jsme letos nestačili (Libčice a Odolena Voda), 2 zápasy někteří z nás trestuhodně nezvládli (Úholičky B, Neratovice). Dva hráči potvrdili, že na tuhle soutěž v pohodě mají: hvězdou sezóny se stal Michal Schmalz - 75% na 1. šachovnici je mimořádný výsledek a skvěle také zahrála i Jana. O místo v "Áčku" si jasně řekl první náhradník Michal Černý (3,5 bodu ze 4 partií).

Pro příští sezónu bude rozhodující, jak se vyřeší postupové otazníky a jaké bude rozdělení oddílů do soutěží. Nicméně pro nás uzrál čas na změny.

  Václav Buk

V předposledním kole jsme přivítali C družstvo Kralup nad Vltavou. Musel jsem se obejít bez 3 hráčů základní osmičky (Honza, Ilja, Mirek), o místo si výkony řekli Michal II., Mleziva starší (v Béčku) a Honza Šefčík (na regionálním turnaji mládeže v Řevnicích). Když jsem viděl sestavu soupeře, kde nastoupili jen 2 hráči základní sestavy, říkal jsem si, že "povinné" vítězství by nemuselo být tak vzdálené. Jen vítězství nás mohlo ještě udržet v boji o 4. místo.

Teoretickým předpokladům (podle ELO) udělal čáru přes rozpočet starší Mleziva, když během 10 minut ztratil kvalitu a pěšce a i když ztrátu dokázal v koncovce zredukovat na 2 pěšce, na víc než prohru to stačit nemohlo. Za 1 hodinu 0:1 byla těžká rána. Naštěstí Michal I. bílými hrál opět suveréně a zisk figury znamenal brzy vyrovnání. Dobře stála i Jana, Míla a Michal, já nechal spát středového pika a zadělával jsem si na problémy... Bohouš se sice snažil o aktivní hru, o nakládání s časem se to ovšem říci nedá a tak spěl do další kruté "kisny". Honza nedokázal vyřešit správně a včas situaci pěšců ve středu šachovnice a tak měl problémy jak s pozicí, tak s časem.

A co bylo dál? Jana získala pěšce a spěchala do koncovky, já ještě našel odpověď na únik z ulity, ale dobrou variantu jsem pokazil, takže jsem musel vzdát , Míla uzavřel pěšcové struktury a před proražením obětmi čekal, jak se vyvine situace u Bohouše a Honzy. Michal ovládl střelci diagonálu na královské křídlo a získal rozhodující figuru. Jenže pak "spadl" Bohouš a Honza v časové tísni udělal hrubou chybu. A rázem se z vítězného tažení stal boj o remízu. Naštěstí Míla našel správné řešení a Jana učebnicově zakončila pěšcovou koncovku (poprosím o studijní materiál :o).

Zápas jen potvrdil to, co nás provází od Nového roku: že výborně hrají především Jana a Michalové, u ostatních to vypadá spíše na občasné vzepětí než občasné minely. A to prostě nestačí. Před posledním kolem máme náskok 4 body na šestého (Slaný), ale i ztrátu minimálně 4 body na čtvrtého (v Odolena Vodě měli problém se zápisem, takže výsledek boje o 3. místo v tuto chvíli ještě neznám..). Takže páté místo v letošní sezóně je jistota.

  Václav Buk

Samozřejmě nás těší vysoká návštěvnost na našich webových stránkách. Při tomto počtu je samozřejmé, že ne všechny články mají souhlasnou odezvu. Jako důkaz objektivity přikládám v nezměněné podobě reakci kapitána Neratovic B:

"Vážený pane Buk.
Se zájmem jsem si přečetl komentář našeho zápasu! Pokud dovolíte - hráli jsme defacto bez 3 hráčů základní sestavy - p. Burda, já (sice jsem nastoupil, ale měl jsem 38,5°C horečky, nakažlivou chřipku, bylo mě zle a partie podle toho vypadala) - - omlouval jsem při zahájení zápasu se všem za kýchání, kašel apod.) a na poslední šachovnici za nás nastoupil hráč, který cca 2roky nehrál !!!
Z výše uvedených důvodů jsem se snažil přeložit zápas!!!
S pozdravem V. Kučera"

  Václav Buk

Jinak to nemohu napsat, a píše se mi o to hůře, že tak jako v pokaženém konci zápasu s Úholičkami, tak i tentokrát nesu odpovědnost za prohru já. Do Neratovic jsme odjížděli s jedinou změnou v sestavě - Ilju Bureše nahradil Michal Černý. Kapitán domácích zřejmě použil jednu z taktických variant boje, když několik dní před zápasem chtěl utkání odložit pro nemoci atd., aby pak domácí nastoupili téměř v totožné sestavě jako v minulém kole :o(.

Nicméně bez 1. hráče se zdál soupeř hratelný, průměrné ELO jsme měli dokonce vyšší. Situace se od počátku dobře nevyvíjela pro Michala I. a Mirka, když pasivní pozice naznačovaly maximálně boje o remis. Dobře jsem zahájení nerozehrál ani já, ale 200 bodový rozdíl ELO v můj prospěch znamenal povinnost hledat a zkoušet. Zisk pěšce se brzy podařil Honzovi a Bohoušovi a jelikož ostatní partie stály vyrovnaně, možná aktivněji pro nás (Míla a Michal II.), schylovalo se k tuhému boji.

Michal II. následně odmítl remis, získal poziční výhodu, posléze i materiál a zvítězil. Bohouš opět překonal "kisnu", ve věžové koncovce získal dalšího pěšce a partii si zkušeně pohlídal. Honza pěšce ztratil, dokázal sice krásně zaktivovat dámu, ale na víc než věčný šach to nestačilo 2,5:0,5. Mně pomohl soupeř, když se pustil do útočení na královském křídle, kde však "nic nebylo", takže jsem sice ztratil spoustu času, ale získal sloupec, pěšce a kvalitu. A protože Jana držela vyrovnanou pozici a Míla trochu lepší, vše spělo do zdárného konce. Navíc Mirek dokázal přejít do věžové koncovky se stejným počtem pěšců...

Jenže pak se všechno zmrvilo. Já jsem v domnění zjednodušení začal honit čas a přehlédl matovou past posledních 3 figur soupeře, která znamenala konec. Michal I. v neřešitelné pozici musel vzdát, Mirek zkoušel uplatnit volného pěšce, ale postavení se ukázalo jako neudržitelné. Zachránit zápas tedy mohly už jen výhry Jany a Míly. Svitla naděje, když Míla mohl získat kvalitu, ale v časové tísni kombinaci přehlédl a co hůře, těsně po časové kontrole neviděl ani zisk věže s rychlým koncem. Rychlý konec přišel, ale po další Mílově chybě. Jana nakonec přidala půlku, když možná nevyužila možnosti v pěšcové koncovce a soupeř, aby se vyhnul prohře, nakonec musel dát pat :o).

Jindy možná úsměvný závěr zápasu byl pro nás jen červivou třešní na zkaženém dortu. Myslím, že všechny postupové naděje jsou touhle prohrou ztraceny, sice ještě můžeme dosáhnout na 4. místo, ale vzhledem k situaci ve vyšších soutěžích se nebude jednat o místo postupové. Nezbývá nám nic jiného než najít zbytky motivace a především psychických sil a soustředit na poslední 2 kola.

  Václav Buk

8. kolo pro nás znamenalo přímý souboj o 4. místo a o postupové příčky. Vyzyvatelem bylo družstvo Liběhrad Libčice s nejsilnějším hráčem soutěže IM Josefem Přibylem (ELO 2342). A i když nepřijelo v kompletní sestavě, naší základní osmičce bylo jasné, že cesta k úspěchu povede jen maximálním bodovým ziskem na 5. až 8. šachovnici. K tomu jsme chtěli přidat nějaké drobty v 1. polovině.

K srdci si to vzal především Michal, který se jména ani čísel nezalekl, naopak po aktivní hře držel pěšce navíc! Ne zcela zdravá Jana černými zdatně manévrovala, jenže pak přehlédla kvalitu. Ještě dříve se do problémů dostal Honza, výsledkem byly 2 pěšci méně. Ilja Bureš musel po zahájení řešit silný střed bílého. Já po proležené sobotě s čajíčky a paraleny jsem doufal, že nebudu muset absolvovat další časovou "kisnu", naštěstí soupeř se zdál také poněkud indispován. Mirek dlouho držel rovnou hru, ale pak obdobně jako Jana ztratil kvalitu. Jen Mílovi se podařilo získat pěšce a opatrnou hrou nutil soupeře dlouho přemýšlet. Zaspavší Bohouš začal svižně a odhodlaně s touhou smést soupeře a nedopustit problémy s časem.

Možná i pro takhle hrozné vyhlídky jsem Michalovi odsouhlasil nabídku remis, kterou ale IM (sebevědomě) odmítl. Což se mu později vyplatilo, protože Michal přehlédl pro matový útok věž. To byla pro nás obrovská rána, Michal si minimálně remis zasloužil, ale ve sportu zásluhy úspěch nepřinášejí... Dál už se nám zápas sypal jako domeček z karet. Honza musel vzdát, Jana sváděla boj koně proti věži až do koncovky, ale marně, Ilja se dostal do pozičních a posléze časových problémů, až překročil časový limit. V časové tísni se opět ocitl i Bohouš a když nechal soupeři spojené volné pěšce, musel také vzdát. Mně se podařilo získat pěšce, ale časové tísni jsem se také nevyhnul, naštěstí v posledních nervózních tazích jsem přidal i kvalitu. A tak s Mílou, který hrál na soupeřovu časovou tíseň tak dlouho, až "spadl" jsme připsali jediné dva body. Mirek totiž už s koncovkou bez kvality a 2 pěšců nemohl nic dělat...

Dveře do vyšší soutěže jsme si touto prohrou definitivně nepřibouchli, ale teď už nám nezbývá, než všechny zbývající zápasy vyhrát. Ale to budeme muset zlepšit jak výkony, tak i přístup. O všem tedy rozhodne příští zápas s vedoucími Neratovicemi na jejich půdě.

  Václav Buk

V 7. kole jsme se ve Zvoleněvsi utkali s družstvem Velvar a jak jsem psal minule, abychom udrželi postupové naděje, musíme vyhrávat. Domácí navíc nenastoupili v optimální sestavě, takže naše základní osmička byla favoritem.

Zápas začal poměrně dobře pro nás, když Michal v ostré variantě Sicilské nebyl bez protihry, Jana v zahájení získala drobnou poziční převahu, Honza se snažil rychle útočit, Ilja Bureš měl brzy náskok ve vývinu, já v opatrné Sicislké získával střed šachovnice, Mirek dokonce pěšce a Bohouš pomalu tlak na královském křídle. Jen Míla si po zahájení přivodil problémy s vývinem figur. Situace se ale měnila/vyvíjela každou chvíli. Janě zůstali různobarevní střelci, Honza se odhodlal k útoku a bohužel i k nekorektním obětem, Ilja pomalu ztrácel výhody ze zahájení a já nesmyslně vyměnil střelce za jezdce a přenechal za pěšce soupeřovu střelci diagonálu a zároveň i těžký útok na krále. Naštěstí Míla se dokázal prokousat ze svízelů a získal kvalitu, Mirek 2. pěšce a Bohouš stál stále lépe.

Rozhodujícím okamžikem asi byla chyba Michalova soupeře, následně se na remis dohodl Ilja a když vyhrál i Mirek, druhou remis přidala Jana. Mě se podařilo odvrátit útok výměnou do různobarevných střelců a když mí pěšci zablokovali soupeřovu dámu na h2, hrozila jen časová kontrola. Honza si vytrpěl následky obětí a musel vzdát, Bohouš stihl předvést drtivý útok na krále a přidal 4. bod. Já jsem po výměně dam překonal časovou tíseň a nekrytelnou matovou hrozbou i houževnatého soupeře. A když ještě Míla využil v koncovce výhodu kvality a pěšce, konečné skóre se zastavilo na 6:2 v náš prospěch.

V tabulce si stále udržujeme 4. příčku na pomocné hodnocení před Libčicemi, které přivítáme v příštím kole. Remíza vedoucích Úholiček s Odolena Vodou pomohla do čela Neratovicím, "Odolka" drží 3. místo. Situace v čelní 5-členné skupině bude ještě hodně zajímavá, Úholičky (B) mají poměrně slabší soupeře, ale Neratovice i Libčice čeká trio Buštěhrad, Mělník, Odolena Voda. Tužme se!

  Václav Buk

Po zpackaném minulém zápase v Úholičkách nám touha po postupu velí vyhrávat. Tentokrát jsme v domácím prostředí přivítali zástupce Slánského města královského. Hosté potvrdili, že stálost sestavy je jim v této sezóně cizí a přijeli opět v sestavě slabší a pozměněné. Já jsem mohl postavit opět základní osmičku včetně nemocemi sužovaného Ilji Bureše (dík patří Michalovi Černému, který opět držel náhradnickou pohotovost). Takže jsme byli v utkání favority, stačilo to "jen" potvrdit.

Od začátku se zhurta do soupeře opřel Michal, který má letos v soutěži družstev skvělou fazónu, zrovna tak Honza čaroval ve "svém" zahájení. Bohouš na 8. proti slabšímu soupeři také od začátku "spěchal" za vítězstvím. A tak snad jen složitější pozice u Míly byla ošemetná, ostatní šachovnice vypadaly uspokojivě. Po necelých 2 hodinách se začaly dít první "věci". Ilja Bureš odmítl remis a snažil se zúročit výhodu pěšce. Soupeř Jany, který si mi chvíli před tím s úsměvem stěžoval na teplo v hrací místnosti (a přehřívání procesoru), udělal minelu, nechal stát nekrytou figuru a za chvíli se mu celá hra sesypala. Honza s výhodou kvality doháněl vývin a bojoval proti dvojici střelců. Já ztratil spoustu času výrobou soupeřova izolovaného pěšce. Bohouš získal převahu, boural obranu a výhra byla jen otázkou času.

Po další půlhodině se tak opravdu stalo, ale stav 2:0 nevydržel dlouho, Honza prohodil tahy a po ztrátě pěšce a kvality se ukázalo, že soupeřova převaha pěšců je drtivá. Ilja po velikém boji se nakonec dohodl na remis a protože Mirek hezkou kombinací získal materiál (a podstatně více, než sám čekal), byli jsme krůček od vítězství, 3.5:1.5. Michal s dámou, věží, dvěma střelci, pěšcem míň a nejistým králem v centru proti dámě a dvěma věžím odmítl remis a hrál na výhru až vyhrál (citace z Bohouše). Na první šachovnici si málem opět zahrál až do matu... Celková výhra byla naše, zbývalo jen nastavit konečné skóre. Já jsem se snažil ve věžové koncovce tlačit na izolovaného pěšce, ale v časové tísni jsem špatně zahrál pěšci na opačném křídle a další snaha už byla zbytečná. A protože Míla dokázal prohrát remízovou koncovku (chybná výměna střelců se ztrátou tempa), připsali jsme si vítězství 5:3.

Upřímně řečeno, po shlédnutí sestav je to pro mne trochu zklamání, ale vítězství se podařilo a 4 výhry na šachovnicích nás stále drží na 4. místě, na 2. místo ztrácíme 3 body. Vedoucí Úholičky tentokrát už opravdu ztratili první body remízou s Mělníkem, naopak týmy Neratovic, Odolena Vody a Libčic nezaváhaly. Příští kolo odjíždíme do Velvar (Zvoleněvsi), jakékoliv podcenění "slabšího" soupeře by se nám mohlo vymstít. Velmi zajímavý souboj se odehraje v Úholičkách, kde vedoucí Béčko nastoupí proti 3. Odolena Vodě.

  Václav Buk

K 5. kolu jsme podnikli krátkou, ale o to více zasněženou cestu do Úholiček k zápasu s favoritem celé soutěže. My jsme díky obětavosti Michala a Ilji mohli nastoupit v kompletní sestavě, domácí v trochu pozměněné, ale papírově silnější než je ta základní. Průměrné ELO soupeře totiž přesáhlo 1970 bodů! Vzhledem k počasí jsme posunuli začátek zápasu a i tak domácí museli čtvrthodiny čekat, jestli dorazí i 2. polovina družstva.

Od začátku se partie nevyvíjely moc dobře pro Honzu a Mílu, naopak Ilja sebral pěšce a snažil se dohnat vývoj (utéci s dámou). Ostatní partie stály celkem vyrovnaně, takže kolem poledního překvapil jen nervový úlet Michalova soupeře, který asi nejvíce rozhodil sám sebe a posléze musel odevzdat dámu s pěšcem za věž a lehkou figuru. Obdobně se vedlo Iljovi Burešovi, který se s dámou neměl už kam podít a měnil ji za věž a střelce. Po 3 hodinách hry se začal rýsovat výsledek, když musel vzdát Honza a poté Míla. Náš bod zapsal Michal, když musel p. Novákovi s ELO 2146 dokázat, že umí dávat mat...

Skvěle zahrála Jana, když postupně aktivovala figury a i díky soupeřově (matové) minele zaslouženě zvítězila. A protože Mirek nestál rozhodně špatně, stačilo nám udržet plichty na zbývajících šachovnicích! Ilja se snažil a když už se zdálo, že věž se střelcem situaci zvládnou, přišla "ašíbka" a mat na 1. řadě. I tak nebylo vše ztraceno, protože Bohouš ustál další ze svých časových tísní a dohodl se na remis. Když navíc Mirek získal materiál, celkovou remízu mohla zajistit moje plichta. Oba se soupeřem jsme byli v časové tísni, moje 2 nabídky nebyly vyslyšeny a v okamžiku, kdy už opravdu byla pozice remízová jsem se zbytečně zamyslel a přehlédl čas. A tak díky mé nepozornosti nemohla ani Mirkova výhra nic změnit na naší prohře... Nikomu to nepřeju. Bod přivezený z Úholiček by měl pro nás cenu zlata. Ale protože v konečné tabulce může hrát důležitou roli i počet vítězství v partiích, jsou 3 výhry z Úholiček malou náplastí na bolístku.

V tabulce držíme 4. příčku, když v dalším souboji předních týmů zvítězily Neratovice nad Libčicemi. Příští zápas hrajeme doma proti Slanému, snad se k nám štěstěna obrátí čelem. Jak víme, přeje připravenému.

  Václav Buk

K letošnímu poslednímu zápasu k nám přijel tým ze Zlonic. I když jsem musel provést v sestavě 2 změny (Michala Schmalze nahradil Michal Černý a Mirka Mráze Katka Budíková), byli jsme v roli jasného favorita. Zápas se zapíše do našich šachových dějin: Ilja Bureš nastoupil ke své 1300. partii a díky Janě s Katkou jsme poprvé v sestavě Áčka měli 2 dívky.

První výhru zaznamenal (opět pozdě přišedší) Honza, který ze standardně rozevlátého zahájení vyčaroval vítěznou kombinaci. Jinak nebyl důvod k veliké radosti - Jana měla nejasnou pozici, Ilja aktivní, ale bez výrazných možností, já a Bohouš jsme si komplikacemi v zahájení zadělávali na časové tísně, Michal s Katkou se snažili tlačit na slabší pěšce soupeřů. Jediný Míla se hnal neohroženě za svým prvním letošním vítězstvím a zaslouženě připsal druhou výhru. Katka (proti našemu Martinovi Novákovi, který ve Zlonicích hostuje, Mílo) pak ze soustavného tlaku pěšce vydolovala a pak hezkou kombinací i střelce. Mezitím Janě se povedlo spadnout do vazebných léček, ztratila figuru i celou partii. A protože poněkud indisponovaný Ilja Bureš se dohodl na své letošní 3. remis a já s Bohoušem jsme už téměř blicali, vyhlídky nebyly růžové. Mně se naštěstí podařilo v časové tísni zažehnat útoky na krále, získat pěšce a figuru, vyměnit dámy a zvítězit. Michal získal výhodu koně za pěšce a za chvíli matovou léčkou rozhodl o našem vítězství. Katka v klidu dotáhla zápas do vítězného konce a poslední partie roku tak zbyla pro Bohouše. Ten opět ukázal statečné srdce, když v časové tísni (myslím, že už v lepší pozici) odmítl nabídku na remis a ukázkově předvedl sílu krále ve věžové koncovce.

Konečným skóre 6,5:1,5 jsme trochu nechali zapomenout na špatné vystoupení v Odolena Vodě. Pro rok 2009 nám patří velice lichotivá 3. příčka, protože Odolena Voda v nekompletní sestavě podlehla Mělníku. Hned v 1. kole po Novém roce svede vedoucí čtyřka boje mezi sebou (nás čeká suverén soutěže z Úholiček, Neratovice Liběhrad), při vyrovnanosti soutěžě bude určitě hrát roli i pomocné hodnocení (vyhrané partie).

Všem hráčům, hráčkám a rodičům přeji krásné Vánoční svátky, mnoho zdraví a štěstí (nejen to šachové) v Novém roce. A ještě jedno blahopřání - na konci roku oslaví 18. narozeniny poslední z naší silné juniorské trojky - Jana. Tož!

  Václav Buk

Možná si někteří při cestě do Odolena Vody připadali, že jsme jak gorily v mlze. Mlha byla skutečně vydatná a neopustila nás vlastně celý den. Bohužel jsme tak nějak bloudili i ve svých partiích. Na rozdíl od soupeře jsme opět nastoupili v základní sestavě, nicméně papírové předpoklady byly vzácně vyrovnané. Naneštěstí naši hráči s bílými figurami měli téměř stejné (Ilja, Mirek) nebo nižší ELO (Jana, Bohouš).

Po nepřesném zahájení se ke kombinaci odhodlal Honza, když se zdálo, že jak první, tak i druhý plán je výhodný. Ukázal se však třetí, velmi ošklivý, který znamenal ztrátu iluzí, figury a posléze celé partie. V tu chvíli na tom poměrně slušně byl jen Ilja s Mirkem a Bohouš, který se nezalekl soupeře s ELO vyšším o 250 bodů a chystal si útok na královském křídle. Naopak Michal musel složitě kombinovat, Jana měla "ne-líbivou" pozici, já si vzal pěšce navíc, ale vzápětí dobrání špatným pěšcem znamenalo uvěznění krále uprostřed šachovnice, Míla se složitě prokousával ze sevření. Když Jana přehlédla figuru a vzdala, za stavu 0:2 nezbývalo než odmítat všechny nabídky na remis.

Nakonec jako první nevydržel Ilja, když v lepší pozici a chvíli i s pěšcem navíc najednou ztratil jiskru. Následoval Mirek, který se dostal do naprosto vyrovnané koncovky. Bohouš v časové tísni při přípravě možná rozhodujícího úderu přehodil tahy, ztratil kvalitu a nakonec časovou kontrolu nestihl, 1:4. Já jsem nakonec pěšce (rád) vrátil, přežil vlastní smrt, a díky aktivované dámě mohl ještě myslet na protihru. Jenže špatně postavený král s věží umožnil soupeři si opakováním tahů remis vynutit. V tu chvíli byl zápas ztracen. Michal se sice rval i s různobarevnými střelci, ale nakonec víc jak půlbod nevytěžil. A protože se na remis (v horší pozici) dohodl i Míla, konečný stav zněl 2,5:5,5.

První prohra nás odhodila z vedoucích příček a naznačila, že na skutečně silné týmy musíme mít svůj den. Což ten zpropadeně mlžný nebyl.

  Václav Buk

Nevím, kdy se mi podaří napsat komentář k zápasu ze zahraničí, tak tak činím teď, z pokoje č. 401 hotelu Zurichberg. Ve 2. kole jsme doma přivítali obávaného soupeře - mělnické béčko. Papírově o trochu silnější tým ale přijel bez 2 předních hráčů a tak naše kompletní osmička byla rázem favoritem. Nic ale dlouho nenasvědčovalo tomu, že kromě Honzy jsme všichni měli vyšší ELO.

Lepší pozici si vytvořil jen Míla, ale protože pohrdl ziskem figury, musel naopak dohánět. A protože i Mirek neviděl zisk pěšce a musel řešit svízelnou pozici, opravdu dobře stál paradoxně snad jen Bohouš. Ten zaspal, a protože nad 1 tahem přemýšlel více než půl hodiny, rozeběhla se na 8. šachovnici bleskovka - Bohouš z nutnosti a soupeř z nezkušenosti chvátali k cíli. Do toho téměř jako blesk z čistého nebe přišel bod od Mirka, neboť soupeř přehlédl věž a hned vzdal. Míla se horko-těžko prokousal k vyrovnané koncovce a na moje doporučení se dohodl na remis. To už Bohouš zkušeně přešel do koncovky a když stihl kisnu, připsal druhou výhru. Ilja Bureš standardně černými dal standardní remis a zarovnal na 3:1.

A protože na zbylých šachovnicích jsme rozhodně nestáli hůře, začali jsme se těšit na vítězství. Michal dokázal, že mu to letos opravdu jde, po Harrachově zaválel i na Buštěhradě a zvýšil na 4:1. Celkové vítězství dokonal Honza, který po zisku pěšce napsal ódu na krále a pár pěšců a napsal všem svým žákovským následovníkům v Buštěhradě skvělý studijní materiál. Poté jsem přidal remis já, neboť mi scházel prostor, čas a asi i nápady. Aspoň tu kliku jsem opravil a žárovku na hajzlíku vyměnil. A pak ještě dlouho trvalo, než soupeř Jany pochopil, že je dnes prostě horší a vzdal.

Celkem vzato, 6.5:1.5 a další výrazné vítězství. A příští zápas s Odolena Vodou už mnohé napoví o šancích na postup. Váš švýcarský zpravodaj vhb.

  Václav Buk

V neděli 18. října jsme se dočkali - regionální přebor byl zahájen. Letos se krajské soutěže hrají naposledy v tomto modelu (KP-RP-RS), od příštího roku přibude krajská soutěž (tedy struktura KP-KS-RP-RS) a tak očekávám velkou tlačenici na postupová místa. Letošní ročník jsme zahájili tak, jak jsme loňský skončili: ve stejném složení, s NOVA Kladno a vítězstvím. Ale to je v podobnosti vše, žádné déjavu se nekonalo. Na poslední chvíli jsem musel nahradit nemocného Ilju Bureše, a tak i když jsem chtěl Bohoušovi dopřát volno, musel nastoupit. Na 5 šachovnicích jsme nastupovali s vyšším ELO hodnocením a drobná teoretická převaha tak byla na naší straně.

První materiální výhodu jsem získal já, když protivník nerozehrál zahájení přesně a manévry dámou přinesly zisk pěšce. Ale jak se říká: darovanému koni na zuby nekoukej - i když je to jen pěšec. Michal 1. (Schmalz) zahájil bílými velmi aktivně jak je jeho zvykem a získal drobnou převahu ve středu šachovnice a Mirek po zablokování dámského křídla začal přesouvat pozornost na královské, zato Jana stála černými hodně stísněně, Honza opět zahajoval netradičně a Michal 2. (Černý) bojoval s dračí variantou sicilské. Míla dokázal vytvořit soupeři ve středu slabší pěšce a Bohouš objevil nádhernou koňskou kombinaci. To už na křídlech králů začali řádit Jana s Mirkem, když ukázkový postup pěšců s podporou figur jim přinesl i materiál. Já jsem udržoval výhodu pěšce, měnil figury a pospíchal do koncovky, Honza provedl jednu ze svých obětí o jejíž korektnosti nebyl přesvědčen především soupeř a získal zdálo se že rozhodující materiální výhodu.

První bod sezóny nakonec zapsal Mirek, další Bohouš, který ošklivě prohnal soupeřova krále, remis přidal Míla, který sice získal pěšce, ale do koncovky různobarevných střelců, třetí vítězství já a o naší výhře rozhodla Jana. Další bod trochu nečekaně připsal Michal 1. (sám hovořil o remis), který dokázal s 2 spojenými pěšci dojít až na 6 řadu. Poslední, v tu chvíli nejvíc nečekaný bod, doplnil Honza, který (pokolikáté už) si zachraňoval krk útokem a soupeř (pokolikáté už) podléhající vidině převahy vše vrátil a ještě vrchovatě přidal. To, že odjedeme bez jediné porážky potvrdil Michal 2., který sice získal pěšce, ale soupeřova aktivní dáma si jej vynutila zpět a protože Michal použil dámu na obranu, nebylo co hrát - remis.

O skutečně historický výsledek 7:1 (já se na vyšší vítězství opravdu nepamatuji) se výhrami zasloužili Michal Schmalz, Jana Sochorová, Honza Šáfr, Václav Buk, Mirek Mráz, Pavel Buk a remízami přispěli Míla Mleziva a Michal Černý. Při pohledu na ostatní výsledky se možná už v 1. kole rozhodovalo o vítězi soutěže, když béčko Úholiček dokázalo porazit Libčice, ukazuje se i další skupina silných týmů, do které bychom chtěli patřit. To ale musíme potvrdit v příštím kole proti mělnickým.

  Václav Buk